Podezřelé operace mohly sloužit také k tomu, aby zisk z transakcí nemusela zdanit.
Zákaz zisku zdravotních pojišťoven vládou Roberta Fica vedl k tomu, že majitelé hledali způsoby, jak z nich přesto získat peníze. Dodnes se prověřuje případ spojování pojišťoven Apollo a Důvěra z roku 2009, kdy akcionáři pojišťovny finanční operací získali možnost vyplatit si 400 milionů eur.
Podle zjištění Investigativního centra Jana Kuciaka si už rok předtím finanční skupina Penta ze zdravotní pojišťovny Důvěra vytáhla téměř 2 miliardy korun snížením základního kapitálu. Jde o několik podezřelých operací, které mohly sloužit také k tomu, aby zisk z transakcí nemusela zdanit.
V článku se dozvíte:
jak si Penta v roce 2008 vytáhla 2 miliardy korun ze zdravotní pojišťovny Důvěra jaké finanční operace finačníci udělali, aby si dvě miliardy téměř nikdo nevšiml kdo dělal znalecké posudky v obou podezřelých případech proč to mohlo být na škodu drobných akcionářů někdejší VSŽ Košice dohled nad zdravotní péčí prověřují transakce v pojišťovně Důvěra z roku 2009. V té době už platil zákaz zisku zdravotních pojišťoven, ale Penta a další akcionář našli způsob jak si z ní vyplatit více než 400 milionů eur.
Investigativnímu centru Jana Kuciaka ve spolupráci s Nadací Zastavme korupci se po analýze historických transakcí ve zdravotní pojišťovně Důvěra, podařilo z veřejně přístupných dokumentů zjistit, že již v roce 2008 Penta z pojišťovny získala desítky milionů eur.
Předseda Směru-SD Robert Fico v roce 2006, po vstupu do vlády prosazoval zákaz zisku zdravotních pojišťoven. Legislativní návrh zákona dala jeho vláda do připomínkového řízení na začátku června 2007. A právě v té době, jen několik dní po předložení zákona, se začaly ve zdravotní pojišťovně Důvěra dít zajímavé operace.
Penta v té době de facto vlastnila Důvěru celou, ale prostřednictvím dvou společností – asi 70% držela společnost Dôvera holding a 30% Slovenské investiční družstvo, kdysi známé jako VSŽ Košice. V investičním družstvu sice stále figurovali drobní akcionáři, ale většiny z nich se už Penta zbavila a firmu ovládala.
V průběhu června 2007 se Dôvera holding a Slovenské investiční družstvo dohodli na odprodeji 30% balíku akcií zdravotní pojišťovny Dôvera. A podepsali i smlouvy. Z neznámých příčin však šlo o dvě smlouvy s podobným obsahem a rozličnou cenou. Pár dní po transakci si, na základě rozhodnutí akcionáře, pojišťovna Důvěra zvýšila základní jmění. Ze 160 milionů z peněz z vnitřních zdrojů pojišťovny narostlo na 2,4 miliardy slovenských korun.
Parlament zakázal zdravotním pojišťovnám tvořit zisk od ledna následujícího roku. Peníze ze zdravotního pojištění, které pojišťovny neminuly na zdravotní péči, měly vrátit do zdravotnického systému. Jejich majitelé hrozili arbitrážemi, ale nové legislativě se museli přizpůsobit. A co se v té době dělo ve zdravotní pojišťovně Důvěra?
V září 2008 její akcionáři rozhodli o snížení základního kapitálu, které zvyšovaly teprve před rokem a vyplacení stovek milionů korun. Hned v prvním roce zákazu zisku, přibližně 2 miliardy korun, tedy asi 66 milionů eur, dostali ze zdravotní pojišťovny Důvěra její akcionáři. Všechny prostředky získané snížením základního kapitálu společnosti byly vyplaceny jejímu jedinému akcionáři, společnosti Důvěra Holding pod stoprocentní kontrolou Penty.
Jen pár dní předtím, než Důvěra Holding, snížením základního kapitálu de facto vydělala téměř dvě miliardy korun, podepsala dodatek ke smlouvám o koupi 30% akcií zdravotní pojišťovny Důvěra. S nástupnickou firmou Slovenského investičního družstva, také pod kontrolou Penty, se dohodla, že dají učinit znalecký posudek. A na základě něj Důvěra Holding doplatil prodávajícímu družstvu další více než miliardu. Prodávajícímu, představitelům družstva se přitom ještě v červnu zdála jedna miliarda za akcie přiměřená a ubezpečovali o tom i drobné akcionáře. Když později dostali miliardu navíc, drobným akcionářům to už prý nesdělili.
Proč došlo k doplacení, ale zejména, proč Důvěra holding souhlasil jsem zaplacením vyšší ceny jsme se ptali i Penty. Otázky zůstaly bez odpovědi.
Čachry se základním jměním
Zdravotní pojišťovnu Dôvera od června 2007 vlastnila finační skupina Penta prostřednictvím akciové společnosti Dôvera Holding a jejího akcionáře nizozemské společnosti HICEE B.V. Po zveřejnění návrhu zákona o zákazu zisku se akcionáři rozhodli zvýšit základní kapitál pojišťovny o 2,24 miliardy slovenských korun. K rozhodnutí navýšit ho ze 160 milionů až na 2,4 miliardy došlo 21. června 2007, tedy dva týdny poté, co vláda zveřejnila záměr zákona o zákazu zisku pojišťoven.
„Akcionáři Společnosti (ZP Dôvera – pozn.red.) by tím deklarovali prioritní zájem použít finační prostředky vložené do systému zdravotnictví pro své pojištěnce, na rozvoj Společnosti a to vše za účelem zvýšení kvality poskytovaných služeb,“ zdůvodnil, podle zápisu, návrh na zvýšení základního jmění předseda valné hromady zdravotní pojišťovny Martin Šimun.
Nešlo přitom jen o virtuální změnu, peníze se do základního kapitálu musely reálně doplatit. Zdravotní pojišťovna vykryla navýšení jmění z vlastních zdrojů: z rezervního fondu, kapitálových fondů a výsledků hospodaření z předchozích let.
„Všechno jsou to peníze zdravotní pojišťovny. Rezervní fond se tvoří povinně ze zisku, to je víceméně účetní položka, jedině kapitálové fondy by měly být prostředky, které se do společnosti vloží a už nikdy by se neměly vytáhnout ven, měly by sloužit k rozvoji společnosti,” vysvětluje expertka na daně a odvody Jaroslava Lukačovičová.
Zatímco od nového roku začal platit zákaz zisku zdravotních pojišťoven, peníze v Důvěře už akcionáři přesunuli do základního kapitálu. Ale stovky milionů korun se tam ohřály pouze 16 měsíců.
Jen o něco přes rok poté, co si pojišťovna jmění zvýšila, jej v říjnu 2008 opět snížila. „Nepodařilo se splnit podnikatelské záměry managementu Společnosti (ZP Důvěra – pozn.red.) související s možným prováděním individuálního zdravotního pojištění, a to z důvodu platné legislativy (zákaz zisku – pozn. red.), která vykonávání takové činnosti pojišťovnám prakticky neumožňuje. proto konstatovat, že v důsledku posledního rozsáhlého zvýšení základního kapitálu se ve Společnosti akumuloval přebytek vlastních zdrojů, jejichž uvolnění je účelem navrhovaného snížení základního kapitálu,“ uvádí se v protokolu, kterým si akcionáři Důvěry schválili vyplacení stovek milionů.
Peníze se však nevrátily do rezervního a kapitálových fondů. Penta, prostřednictvím akciovky Důvěra Holding, získala 1,924 miliardy korun.
„Pokud si [rezervním a kapitálovými fondy – pozn.red.] někdo navýší základní jmění a pak sníží a vyplatí, dá se mluvit o tom, že si je de facto vytáhl. Stejně tak, pokud si někdo nerozdělený zisk po zákazu výplaty zisku převede do základního jmění, které pak sníží a vyplatí, umí to takto obejít,“ dodává expertka Jaroslava Lukačovičová.
Jak Penta sama od sebe na dvakrát kupovala akcie
Klíčovým momentem ve všech transakcích je začátek připomínkového řízení k zákonu o zákazu zisku zdravotních pojišťoven. Jen čtyři dny po jeho předložení Slovenské investiční družstvo prodalo společnosti Dôvera Holding 30% akcií zdravotní pojišťovny Dôvera. A cena? 63,85 milionů korun, tedy něco více než 2 miliony eur. O tři dny, 11. června 2007, podepsaly tytéž společnosti, obě pod kontrolou Penty, novou smlouvu, kterou se kupní částka zvýšila na 1,05 miliardy korun (téměř 35 milionů eur).
O rok později, v září 2008, se kupní částka za tytéž akcie zdravotní pojišťovny Dôvera znovu měnila. Důvěra Holding a nástupce Slovenského investičního družstva, Slovenský investiční holding, podepsali dodatek ke smlouvě. Podle něj se měl třicetiprocentní balíček nově ocenit.
Smluvně se dohodly, že znalecký posudek určí, jakou měl balík akcií pojišťovny Důvěra hodnotu, rok předtím, 11. června 2007, tedy v den podpisu druhé smlouvy. Na základě znaleckého posudku měl Důvěra holding doplatit prodávajícímu družstvu rozdíl, avšak maximálně do hodnoty 2,35 miliardy korun. Znalecký posudek, ještě týž den 5. září 2008, objednal kupující – Dôvera Holding. Posudek, ze kterého mělo vyplynout, že kupující má zaplatit více peněz, tedy objednával samotný kupující a kupujícího i prodávajícího v tomto případě ovládala skupina Penta.
Znalecký posudek zadali firmě SK ACTIVE, s.r.o. z Trebišova s pokynem, že při oceňování nemají zohledňovat mezitím přijatý zákaz zisku a jeho vliv na hodnotu akcií.
Společnost SK ACTIVE se v minulosti jmenovala Penta Active. Spoluzakladatelka společnosti a znalkyně Iveta Beslerová neúspěšně kandidovala v roce 2006 do parlamentu za stranu Naděje, za kterou podle spisu Gorila údajně stála finční skupina Penta. Beslerová v té době darovala straně Naděje 300 tisíc korun, 250 tisíc straně daroval i další spoluzakladatel SK ACTIVE Gejza Gore. Pozdějšího trebišovského městského poslance a víceprimátora Goreho v roce 2020 vláda Igora Matoviče jmenovala do funkce přednosty trebišovského okresního úřadu, kde působí dodnes.
Gejza Gore tvrdí, že vztah firmy SK ACTIVE, ve které je dodnes společníkem, se skupinou Penta, je čistě obchodní. Stojí si i za vypracováním posudku na hodnotu akcií s ročním odstupem: \“Je běžnou praxí, že ohodnocení se provádí s časovým odstupem,\“ odepsal na naše otázky přednosta okresního úřadu v Trebišově.
Podobně reagoval i jednatel firmy a jeden ze znalců, kteří vypracovali znalecký posudek, Vladimír Besler. Rovněž nepovažuje za problém, že při ohodnocení nezohlednily mezitím přijatý zákaz zisku zdravotních pojišťoven, který, jak vyplynulo z pozdějších rozhodnutí soudů, zásadním způsobem zasáhl do fungování zdravotních pojišťoven: „V praxi je běžné a časté, že se hodnota majetku stanoví k nějakému rozhodujícímu datu v minulosti. Obecná hodnota podniku a jeho akcií byla stanovena, na základě požadavku objednatele, při podmínce zásadní neměnnosti legislativního a podnikatelského prostředí platného k datu 11.6.2007,“ odepsal nám Vladimír Besler.
Vypracování znaleckého posudku trvalo necelý měsíc. Firma SK ACTIVE konstatovala, že 30 procent akcií zdravotní pojišťovny Důvěra, které Penta koupila před rokem, takříkajíc sama od sebe, za 1,05 miliardy, mělo hodnotu 6,6 miliardy korun. Důvěra Holding tak doplatil Slovenskému investičnímu holdingu rozdíl stanovený ve smlouvě – tedy 1,3 miliardy korun.
Ekonomický smysl této operace mezi dvěma firmami, které ovládala tatáž skupina, není zřejmý a Penta nám ho objasnit odmítla. Účetní závěrka Důvěra Holdingu z roku 2009, v níž jsou i údaje i za rok 2008 odhaluje, že firma měla v letošním roce \“ostatní finanční výnosy\“ ve výši 65,6 milionu eur. Podle konverzního kurzu eura zhruba 1,9 miliardy korun. To by odpovídalo zisku ze snížení základního kapitálu. Zároveň však firma měla i \“ostatní finanční náklady\“ přes 66 milionů eur, tedy opět přes 1,9 miliardy slovenských korun. Do toho se pravděpodobně započítala i dodatečná částka 1,3 miliardy doplacená Slovenskému investičnímu holdingu.
Výnosy a náklady se téměř vynulovaly. Důvěra Holding tedy o tuto částku nezvýšila svůj zisk, který by podléhal zdanění, což by mohlo naznačovat skutečný smysl těchto transakcí. Jak se s touto skutečností vypořádala firma v účetní závěrce za rok 2007 není zřejmé, protože tato není veřejně přístupná.
Jak se Penta zbavila malých akcionářů
Ve Slovenském investičním družstvu, které vzniklo z bývalého VSŽ Košice měla dlouhá léta Penta malý, ale nepříjemný problém. Drobné akcionáře, kteří byli ve VSŽ ještě z dob kuponové privatizace. Opakovaně se jich, často až hraničními postupy, pokoušela zbavit, ale nepodařilo se jí to se všemi. Musela se proto s nimi dělit o finanční zisky VSŽ, později Slovenského investičního družstva a ještě později Slovenského investičního holdingu.
Do VSŽ Penta vstoupila v roce 2002 a v roce 2004 již vlastnila 95 procent akcií. Mnozí bývalí malí akcionáři, se kterými jsme mluvili pod zárukou anonymity, považují za jeden z nejagresivnějších kroků změnu VSŽ na Slovenské investiční družstvo v březnu 2006. Penta, jako majoritní vlastník, si dokázala prosadit své. Každý akcionář, který chtěl vlastnit část družstva, musel například zvýšit svůj podíl na více než 300 tisíc korun.
Mnoho malých akcionářů mělo ve VSŽ podíl v hodnotě pár stovek či pár tisíc korun. Pokud by chtěli pokračovat, musely by doplatit statisíce. Souhlasilo jich jen pár, většina raději své akcie prodala za cenu, kterou určila Penta.
Podle památníků se ale finační skupina nadále snažila zbavit i zbývající podílníky. Tlak se údajně stupňoval, zejména v letech 2007 a 2008, tedy v době námi popsaných transakcí spojených s akciemi Zdravotní pojišťovny Důvěra.
Podle svědectví Penta chodila za malými akcionáři zvlášť, každému se snažila dát nabídku. Zároveň se jich chtěli zbavit i násilím. Například přijali pravidlo o automatickém vyloučení každého, kdo se osobně nezúčastní více valných hromad. Podíl mu vyplatí podle aktuální hodnoty. Valná shromáždění se pak svolávala často a pro nepodstatné důvody, vzpomínají pamětníci. Už dojíždět pravidelně do Bratislavy bylo pro některé příliš.
V roce 2008 se tlak vystupňoval. Penta schválila, že další valná hromada se budou konat na Kypru. Na konci srpna se opět změnila právní forma a Slovenské investiční družstvo se transformovalo na společnost s ručeným omezeným Slovenský investiční holding. Z akcionářů a později podílníků se tak stali společníci firmy. Na konci srpna se opět změnila právní forma a Slovenské investiční družstvo se transformovalo na akciovou společnost Slovenský investiční holding. Část akcií Penty přešla na její kyperskou společnost GRATIO HOLDINGS LTD.
V tom momentě to většina zbývajících podílníků vzdala a své akcie Pente, resp. GRATIO HOLDINGS, prodala. V několika případech jsme dostali k nahlédnutí dokumenty, podle nichž Penta, od podílníka akcie koupila těsně před uzavřením operace s doplacením ceny za 30 procent akcií zdravotní pojišťovny Důvěra v hodnotě 1,3 miliardy korun. Mnozí majitelé malých podílů nám potvrdili, že o těchto miliardových operacích nic nevěděli. Když se o prodej 30procentního podílu v minulosti zajímali, dostali pouze ujištění, že cena byla adekvátní.
Ještě 16. června 2008 Martin Šimun, člověk Penty, člen představenstva družstva a předseda představenstva zdravotní pojišťovny Dôvera, na členské schůzi ubezpečoval malé podílníky, že prodej 30 procent akcií Důvěry za 1,05 miliardy byl pro družstvo výhodný.
„JUDr. Šimun uvedl, že v SID prodával svůj zhruba 30% podíl ve zdravotní pojišťovně Důvěra, prodával se ve II. kvartálu roku 2007 tehdy, kdy bylo vlastní jmění této společnosti nejvyšší v její historii. SID prodal svůj podíl za cenu vyšší než byla hodnota vlastního kapitálu připadající na převáděné akcie. Jelikož po prodeji těchto akcií byla schválena změna legislativy, která momentálně zakazuje zdravotním pojišťovnám dosahovat zisku, představenstvo se domnívá, že prodej byl pro družstvo velmi výhodný,“ uvádí se v zápisu z této schůze.
Necelé tři měsíce po tomto ujištění podepsal Šimun dodatek, podle kterého se částka zvýšila o 1,3 miliardy korun.
Podílníky, tedy mezitím už společníky srůčky, však o tom prý neinformovali. O miliardovém doplatku se dozvěděli až od nás, po téměř 14 letech od transakce. Mnozí nám potvrdili, že kdyby o tom věděli, postupovali by jinak. Své akce by neprodaly tak rychle, ani za nabídnutou cenu.
Penta však trvá na tom, že k nim byla férová. \“Můžeme jen zdůraznit, že všechny transakce, na které se ptáte, byly prováděny nejen v souladu se zákonem, ale is dobrými mravy a nepochybně žádná z nich nevedla k jakémukoli poškození práv minoritních akcionářů v rámci Slovenského investičního družstva,\“ napsala mluvčí Penty Lenka Vargová.
Policie jedná
Transakce, které jsme popsali policie ani Úřad pro dohled nad zdravotní péčí dosud neprověřovali. Vyšetřují se však další transakce kolem zdravotní pojišťovny Důvěra z roku 2009. V té době se spojila s pojišťovnou Apollo a akcionářem se stala i kyperská společnost Prefto, za kterou údajně stál oligarcha Juraj Široký, prostřednictvím právníka Daniela Futeje.
A právě v té době si akcionáři Důvěry vytáhli dalších více než 400 milionů eur. A iv této kauze figuruje znalecká firma SK ACTIVE z Trebišova, která dělala znalecký posudek v námi popisovaných transakcích. Před sloučením pojišťoven na základě znaleckého posudku ohodnotila pojistný kmen Důvěry na 465 milionů eur, díky čemuž mohli akcionářům vyplatit zmíněné stovky milionů eur, které měly podle zákona zůstat v systému zdravotní péče.
Mluvčí Prezídia Policejního sboru Denisa Bárdyová nám potvrdila, že v této kauze vyšetřovatel specializovaného týmu zahájil trestní řízení.
„Trestní řízení bylo zahájeno pro zločin nepravdivý znalecký posudek, tlumočnický úkon a překladatelský úkon podle § 347 ods. 1 písm. b), odst. 1 písm. 3 trestního zákona, zločin zkreslování údajů hospodářské a obchodní evidence podle § 259 ods. 1 odst. 1 písm. § 237 odst. 4 trestního zákona, zvláště závažný zločin porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 237 ods. 1 odst. 1 písm. 4 písm. a) trestního zákona a obzvlášť závažný zločin legalizace příjmu z trestné činnosti podle § 233 odst. 1 písm. 1 písm. a) písm. b), odst. 1 písm. 4 písm. a) Trestního zákona formou spolupachatelství podle § 20 Trestního zákona,” upřesnila Bárdyová.